Do 5 minut se slova zhmotnila

První říjnový víkend byl nádherný! Prostě se povedl se vším všudy. Od úterka jsem přemlouvala počasí, aby celý víkend svítilo slunce. A vyšlo to:).

V pátek odpoledne jsme nabalili spoustu tašek do aut a vyrazili na pronajatou chalupu do Beskyd. Jelo nás sedm kamarádek, malinké miminko, roční chlapeček a jeden manžel:). Všichni jsme byli natěšeni. Už jsme se dlouho neviděli, takže hovor byl neustále v plném proudu.

Páteční večer byl bujarý, ale děti nás ráno nechali celkem dlouho spát, takže to nikomu nevadilo. Sobotní ráno, vlastně by se dalo říct spíše dopoledne, jsme si vychutnávali snídani venku pod pergolou, u které rostl krásně se zbarvující javor.

autumn-196566_1920

Zábava je v plném proudu, klábosíme o všem možném, když najednou od sousedů přiběhnou dva kluci. Tipla bych, že jeden mohl mít tak pět a druhý osm let.

Ten starší měl dlouhý meč a máchal s ním kolem sebe. Celkem nikdo si jich nevšímal, byli jsme zabráni do hovoru, až na jednu kamarádku. Ta si toho všimla a tak hocha napomenula, ať je s tím mečem opatrný, aby se něco nestalo.

Chlapec si to vysvětlil po svém. Meč zahodil a začal lézt na strom. Když to uviděl jeho mladší kamarád, pustil se za ním. Začali se předhánět, kdo vyleze výš. Kamarádka na ně od stolu volá, ať jsou opatrní, aby si neublížili.

Zaslechla jsem, co jim říká a hlavou mi proběhlo, jestli jí mám něco k tomu říct. Vyhodnotila jsem však, že je to zbytečné, že se do toho nemám plést. Netrvalo však dlouho a ten mladší s pláčem spadl na zem. Kamarádka běžela ke stromu a volala: „No vidíš, já jsem vám to říkala, že to takhle dopadne!“

brothers-1633653_1920

No právě! Stalo se přesně to, co říkala. Stalo by se to, i kdyby je nechala být a nevšímala si jich?

Vždyť co jim říkala: „Dávej pozor, ať se ti něco (ne)stane, ať (ne)spadneš, ať si (ne)ublížíš.“ „Ne“ jsem dala do závorky schválně. Mozek si „ne“ neumí představit. Vnímá pouze význam slov a vlastně bez „ne“ je to – stane se, spadneš, ublížíš si. A taky se tak stalo.

Úplně mi přeběhl mráz po zádech, když jsem si uvědomila, jakou ta slova měla sílu. Během pěti minut se zhmotnilo přesně to, čemu chtěla zabránit. Jenže aby nehodě zabránila, použila k tomu neefektivní komunikaci.

Příkazy, zákazy, varování jsou často slyšet z úst dospělých směrem k dětem. Naučili jsme se to od svých rodičů, a proto je nám tento způsob komunikace blízký. V situacích, jako třeba tato, reagujeme spontánně. Chceme své děti co nejlépe vychovat, ale slova, která používáme, se často míjí účinkem.

Jak tedy jinak? Místo příkazů a poučování, které v dítěti (ale i v dospělém) vyvolávají odpor, který se lehce může změnit i v hněv, se dá použít popis nebo informace. V eBooku Kurz efektivní komunikace píši, které způsoby mluvy v naši řeči jsou neefektivní. A popisuji možnosti, jak to říct jinak, aby to bylo pro obě strany přínosné.

Součástí eBooku je test, kde si můžete zjistit, které neefektivní techniky používáte nejčastěji. Po pravdě řečeno, každý máme naučené nějaké obraty ve své mluvě, které těm druhým z nějakého důvodu nejsou příjemné. A je fajn vědět, které to jsou a co se s tím dá dělat. Protože díky tomu se dá předejít mnohým nedorozuměním a problémům.

Vrátím se k chlapci. Naštěstí si jen trochu podvrtl nohu, takže chvilku skákal po jedné, poplakával, ale za chvíli na to zapomněl. Jeho kamarád vymyslel další hru… strefovali se kamínky do krtinců:)

 

Ivana Mutinová

Miluji život a baví mě užívat si ho plnými doušky. Mým posláním je pomáhat dospělým i dětem nalézt příčiny jejich zdravotních nebo psychických problémů. Učím je jednoduché techniky a komunikační dovednosti, aby si dokázali poradit s každou životní situaci a uměli přijmout a také zpracovat své emoce. Jsem autorkou eBooku Kurz efektivní komunikace>> a 5 technik, jak nebýt manipulován>>

Zde si můžete přečíst můj příběh>>

Komentáře
  • Naučte se 5 jednoduchých technik, které Vám pomohou zvládnout každodenní manipulace a učiní Váš život zábavnějším.